Být svědkem katastrofálního hladu a utrpení civilistů, zejména dětí, žen, nemocných a starých lidí, v Gaze bylo srdcervoucí. Na krizi v Gaze je třeba reagovat okamžitým a drastickým přílivem život zachraňujících zdrojů, jako jsou zoufale potřebné potraviny, voda a léky – včetně terapeutických potravin pro lidi trpící těžkou podvýživou. Je naší kolektivní morální povinností zajistit, aby se humanitární pomoc dostala k těm, kdo ji potřebují nejnaléhavěji. Strategie Humanitární nadace v Gaze nefunguje. K zaplavení zóny je třeba nyní použít osvědčené metody, jak dostat humanitární pomoc k lidem v nouzi a zároveň zabránit odklonu k Hamásu. Každý okamžik odkladu bude stát životy a způsobí nenapravitelné škody na zdraví dětí, těhotných žen a dalších civilistů. Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom se vypořádali s humanitární krizí v Gaze jako součástí strategie na záchranu životů, snížení vlivu a schopností Hamásu, propuštění všech zbývajících rukojmích, posílení bezpečnosti Izraele a nakonec ukončení této války. Tyto cíle se vzájemně nevylučují, spíše jdou ruku v ruce.