Žádný ze samotářů není úsporný lampa, buď se narodili s vlčí přirozeností v kostech, nebo jsou opotřebovaní životem. Byl bodnut do hrudi nejtěžším bodnutím a také on se pozvolna vyhrabal z propasti. Svět je horký a studený a on ho už dlouho žvýkal a polykal a vrhal do těžkého dechu ve svých kostech. Život není vykřičený, je to vylézání z bláta se zaťatými zuby. Neprošla jsi trním, po kterém kráčel on, a nikdy jsi neochutnala skleněné strniště, které spolkl, tak proč bys ho měla přemlouvat, aby byl laskavý? Takový člověk dlouho žil jako svou vlastní zbroj, hrdý, plný srdce a kráčející sám. V mém srdci jsou hory a moře, tak proč jít k moři lidí.