Není to tak dávno, co jsem měl opravdový rozhovor s Charliem Kirkem. Neshodli jsme se na všem, ale naslouchal, vyzýval a já jsem ho respektoval pro jeho horlivost zapojit se do dialogu. Teď nemůžu přestat myslet na jeho ženu, jeho děti, jeho rodinu, která se přes noc rozpadla. O studentech, kteří nikdy neuvidí, co se stalo včera. Sledujeme, jak nenávist radikalizuje mladé lidi přímo před námi. Pokud se tomu nepodáme čelem, bude rozbito více rodin stejně jako on.